JINDŘICHŮV HRADEC

Jindřichův Hradec (německy Neuhaus, latinsky Nova Domus) je okresní město v Jihočeském kraji, 43 km severovýchodně od Českých Budějovic na řece Nežárka. V roce 2011 zde žilo skoro 22 tisíc obyvatel. Jeho historické jádro je městskou památkovou rezervací. 

Za první opevněné sídlo na území Jindřichova Hradce můžeme považovat pohraniční přemyslovské hradiště z 9. až 10. století. Na konci 12. století se okolní region dostává pod sféru vlivu mocného rodu Vítkovců. Z tohoto rodu se posléze oddělili páni z Hradce, kteří vlastnili zdejší panství až do roku 1604, kdy vymřeli po meči. Kolem roku 1220 si nechává Jindřich z Hradce vystavět na základech starého slovanského hradiště nový gotický hrad a nazývá jej Nový hrad, nebo Nový dům (Nova domus) - odtud dodnes používané německé označení Neuhaus. Jméno hradu se brzy přeneslo i na vznikající tržní osadu v podhradí. Díky své strategické poloze mezi Prahou a Vídní zaznamenala tato osada v brzké době nebývalý vzestup. Roku 1255 je v souvislosti s ní zmiňován panský rychtář, zajišťující chod městečka a dohlížející na provoz tržiště.
Přelomovým rokem se stal rok 1293, kdy je Jindřichův Hradec poprvé zmiňován jako město. Řadíme jej tedy k nejstarším městům v Čechách. V této době již měl Hradec s největší pravděpodobností dobudováno opevnění a v následujících desetiletích se pokračovalo s plánovitou výstavbou převážně kamenných měšťanských domů. V první třetině 14. století přicházejí do města minorité, kteří zakládají kostel sv. Jana Křtitele a následně přilehlý klášter. Po polovině 14. století se stavební ruch zaměřuje na budování farního kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Ve 14. století rovněž sílí vliv obchodníků a řemeslníků, hlavně pak soukeníků. Právě soukenictví se na mnoho staletí stalo klíčovým odvětvím. Jindřichohradečtí soukeníci vyváželi své zboží nejen do ostatních měst v Čechách, ale i daleko do zahraničí. Druhým důležitým odvětvím bylo pivovarnictví, jehož počátky sahají rovněž do 14. století. Zdejší panský pivovar se stal v 16. století největším pivovarem v jižních Čechách, definitivně byl zrušen roku 1967.
Rozkvět města plynule pokračoval v 15. století a vrcholu dosáhl v 16. století, v době vlády Jindřicha IV. z Hradce a jeho syna Adama. Ke gotickým stavbám se přidávaly stavby renesanční, hlavně díky přítomnosti mnoha italských stavebníků, přestavujících hrad na moderní zámek. Tito architekti a kameníci pracovali i pro mnohé bohatší měšťany a tak vzniklo na rynku mnoho velmi výstavných domů s podloubími. Jindřichův Hradec se v této době dostal do desítky největších měst v Čechách, z poddanských měst byl největší. Zlatý věk města končí rokem 1604, kdy vymřeli páni z Hradce, a panství převzal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Vypuknuvší třicetiletá válka byla počátkem úpadku Jindřichova Hradce, byť byl v té době dokonce druhým největším městem celého Království Českého. Koncem 17. století převzali panství Černínové z Chudenic a vlastnili je až do roku 1945.
18. století znamenalo pro město útlum, třebaže z této doby pochází jedna z dominant - sloup Nejsvětější Trojice. Roku 1773 zasáhl Jindřichův Hradec ničivý požár a v roce 1801 další, ještě katastrofálnější. Vyhořelo přes 300 domů a několik desítek lidí uhořelo. Jindřichův Hradec získal po požáru nový klasicistní vzhled. V první polovině 19. století se stalo město centrem národního obrození. Následná krize soukenictví a nerealizovaná stavba železniční tratě z Prahy do Vídně zpomalily rozvoj města. V době starostování V. Naxery (1882 - 1908) se stalo město živým kulturním centrem. V této době byla konečně přivedena do Hradce trať (1887). V témže roce došlo na přestavbu bývalého vodního mlýna na Křižíkovu elektrárnu a město dostalo, jako druhé v Čechách, provizorní elektrické osvětlení. 1. dubna následujícího roku se rozsvítilo elektrické světlo ve městě natrvalo. Jindřichův Hradec byl prvním městem v Rakousku - Uhersku, kde bylo zavedeno elektrické osvětlení i do soukromých domů.
Jindřichův Hradec je také pravděpodobným rodištěm Adama Michny z Otradovic (1600). V letech 1831 - 1835 pobýval v místním pivovaru Bedřich Smetana, jenž zde utrpěl vážný úraz, který zapříčinil jeho pozdější hluchotu.


Demografický vývoj

Ač bylo v minulosti okolí města z velké části osídleno Němci, a ač byli páni z Hradce velmi proněmecky orientováni, mělo české obyvatelstvo města vždy drtivou většinu. V 16. století se počet obyvatel pohyboval mezi čtyřmi a pěti tisíci. Z roku 1828 máme první přesný údaj - 4562 osob. V následujících desetiletích počet obyvatel poměrně prudce stoupal: 6986 v roce 1848, 8706 v roce 1886 a 9285 v roce 1900. V první polovině 20. století se počet obyvatel příliš neměnil, a to ani po odsunu Němců po 2. světové válce. Nárůst počtu obyvatel opět pokračoval od 60. let v souvislosti se založením velkých továren.

 

Doména na prodej.

Děkujeme! Vaše zpráva byla odeslána.

Kontaktní formulář

Máte zájem o doménu jindrichuv-hradec.cz ?

Může být vaše již za 15000 Kč bez DPH.

Stačí, když nás kontaktujete přes tento jednoduchý webový formulář.

Jméno
Email
Telefon
Text
Kontrola: ( 5 + tri )